Píseň odkopnutého - Tomáš Klus

Z úsporných důvodů nezbyly paprsky pro mou slunečnici,
pár dní od rozchodu vedu si do schodů novou společnici.
//Aby jsi věděla, že si nic nedělám ze srdcebolu,
ale kdyby ses vrátila, tak bych ji má milá,
svrh z těch schodů dolů//

Osud je alibi, kterým si omlouvám svoje neschopnosti,
po pravdě neslídím,nečekám od lidí, než pozdrav ze slušnosti.
//a až se poztrácím, zvu tě na kremaci vlastní důstojnosti,
má ukvapená touho už nebudu tu dlouho,
sejdem se na věčnosti//

REF: Zpitý do němoty
věším slova na noty
mozek pod poklopcem
a ty jak stará Sibyla
jsi z pohledů věštila
že to s náma půjde z kopce

Jsem nerozhodný, z principu odmítám jakékoli formy štěstí,
odejdu od ní a chvíli budu hodný, pak ale stejně sejdu z cesty.
//duševní masochista, životní sólista, nic pro citlivky,
hulvát i flagelant, kterému jede pant, když lapá dívky.//

REF: Zpitý do němoty....

Poprvé upřímně, prosím tě, stůj při mně, Bože, najdu-li tě,
z posledních zbytků sil jsem v tebe uvěřil, skryt ve své ulitě.
// v dramatu tří postav se na mou stranu postav, bych našel odvahu,
byla naivní, já byl na i v ní, ale né ve vztahu//