O věčném hladu - Tři dřeváci

Ami C
Doktor věd a všech nápověd
Ami C
pozval mě včera na oběd
F C
a já sněd celej svět
Vtipnou kaši napřed, pak těsto snů
od snůšky dat je kousek k nesmyslům
a teď už snad zaženu hlad
Ale má chuť s jídlem rostla víc a víc
táhlo mě to dál, dál do ulic
ohlodat rub, vykostit líc

D F C G
Sám - jak na schůzi vycpanejch - vycpanejch stěn
D F C G
Sám - jak v den hrůzy, když utečeš - utečeš ven

Návnady erární zábavy
záplaty a klíny do hlavy
já se cpal pořád dál
Toužení na dně kostelů
svědomí holek v bordelu
všechen med, všechen jed
Moudrosti, makety věčnosti
slova, slova, slova o štěstí
až jsem sněd i smysl vět

Sám - jak v neznámu, když není co - není co dál
Sám - jak na dně džbánu, když utichá - utichá kal

Zábradlí na konci jistoty
život, smrt, všechny hodnoty
tak jsem zblajz nebeskej špajz
Přírodu co byla od věků
budoucnost včetně STAR TREKu
celej svět - a co teď?
Pár vesmírnejch siločar
už ani světlo, ani ze tmy cár
vůbec nic by bylo víc

Mám - svět ve chřtánu a jsem trochu - tak trochu plonk
Sám - ve vzduchoprázdnu a kde se vzal - tu se vzal On

"Čau!" - povídá, "Tak jakpak ti oběd chutnal?"
"Fajn, tak zase zejtra." - a pak mi prst do krku dal