The Hand Of Hope And Glory - Turisas

Far away, where the sunshine never fades
There lies this land, the greatest of tales

A strong golden gate now slowly moves aside
In walks a man, exhausted by the tide

Finally, I've reached my destiny
I've crossed the western sea for the land of hope an glory
In front of me stands the glorious grand city
A feeling that I can breathe, and be free

Surrounding golden walls, finest marble covers the halls
Silver-plated streets that glimmer and shine
Statues, monuments and fountains filled with wine
And trees nearly touching the sky

In the land of hope and glory

I head to the greatest hall,
Take a deep breath and open the door
Is this the land of hope and glory?
Sitting on a golden throne,
An ape holding a scepter of bone
It utters: "The die is cast."

Surrounding golden walls...

Reminiscence
Echoes from the homeland

Kaikuen laulu raikaa takaa ulapan
Kotimaan rannat kutsuu poikaa Pohjolan

Hoist the sails, it's time to leave these lands behind
Rain or hail won't stop me, I have made up my mind

Surrounded by dark emptiness
The sea is cold and merciless
All alone, I'm heading home

Over the vast sea, wide and so deep
Ahti I greet thee, I'm heading home!
The wind is rising, cold and biting
Ilmarinen I greet thee
Northern shores - I'm home

No surrounding golden walls, no marble covered halls
No silver-plated streets that glimmer and shine
No statues, monuments nor fountains filled with wine
Only trees touching the sky

Far away, where sunshine never fades
There lies this land, the greatest of tales

daleko pryč, kde sluneční světlo nikdy nebledne
tady leží ostrovy, nejlepší z povídek

silná zlatá brána se pomalu odsouvá stranou
v chůzi muže, vyčerpaný z proudu

nakonec, dosáhneme na svůj osud
procházel jsem křížem krážem západní moře ostrovů doufání a slávy
přede mnou stojí slavné velké město
pocit že můžu dýchat a být volný

okolní zlaté stěny, nejlepší mramorové rohy chodby
stříbrně - plátované ulice, které se blýskají a září
sochy, památníky a fontány se doplňují s vínem
a stromy se brzy dotknou oblohy

na ostrově doufání a slávy

směřuju do nejslavnější haly
s hlubokým dechem otevírám dveře
je tohle ostrov doufání a slávy?
sedět na zlatém trůnu
lidoop drží žezlo z kosti
říká to: úmrtí je obsazeno

okolní zlaté stěny

vzpomínka
ozvěny z domácího ostrova

zpěv zněl zaručeně
domácí pláže pozvaly severské kluky

kladkostroj plavby, tohle je čas pro opuštění tohodle ostrova
déšť ani krupobití mě nezastaví, doplnil jsem své myšlenky

okolí tmavých prázdnot
moře je studené a nemilosrdné
všechno samotné, směřuju domů

přes velké moře, široké a tak hluboké
zdravím tě, přicházím domů!
vítr stoupá, je studený a kousavý
znovu tě zdravím
severní pobřeží - jsem doma

žádné okolní zlaté stěny, nejlepší mramorové rohy chodby
žádné stříbrně - plátované ulice, které se blýskají a září
žádné sochy, památníky a fontány se doplňují s vínem
jen stromy dotýkající se oblohy

daleko pryč, kde sluneční světlo nikdy nebledne
tady leží ostrovy, nejlepší z povídek