Hají - Uhlíř Jaroslav a Svěrák Zdeněk

Kvůli tobě, spánku, spánku, spánku,
nedočet' jsem stránku, stránku, stránku,
dřív, než se ti ubrániti stačím,
zavíráš mi víčka pírkem ptačím.

Když se člověk nají,
měl by dělat hají,
jak si to pamatuje z dětství.
Když se člověk nají,
a nedělá hají,
je potom nevrlý a skleslý.

Když se člověk nají,
měl by dělat hají,
jak si to pamatuje z dětství.
Když se člověk nají,
a nedělá hají,
je potom nevrlý a skleslý.

Děda hlídá vnouče u houpačky,
hlídá, hlídá a pak tluče špačky,
náš dědeček na špačky je profík,
jeho spánek jmenuje se šlofík.

Když se člověk nají,
měl by dělat hají,
jak si to pamatuje z dětství.
Když se člověk nají,
a nedělá hají,
je potom nevrlý a skleslý.

Když se člověk nají,
měl by dělat hají,
jak si to pamatuje z dětství.
Když se člověk nají,
a nedělá hají,
je potom nevrlý a skleslý.

Čím to voníš, spánku, spánku, spánku,
zdá se mi, že nejspíš po heřmánku.
V čem to chodíš? Asi v botách z mechu,
že po tobě není ani slechu.

Když se člověk nají,
měl by dělat hají,
jak si to pamatuje z dětství.
Když se člověk nají,
a nedělá hají,
je potom nevrlý a skleslý.
Když se člověk nají,
měl by dělat hají,
jak si to pamatuje z dětství.
Když se člověk nají,
a nedělá hají,
je potom nevrlý a skleslý,
je potom nevrlý a skleslý.