Ruka nicoty - Umbrtka

Budím se z bezesna, soumrak je šedý
Studená obloha zvrásněná žlučí
Sežehlá krajina nebere konce
Kde stály lesy, je jen slaný popel

Prachem se krmím a zapíjím kouřem
Není tu ničeho, pro co bych truchlil
Neboť jsem otevřel ukrytou bránu
Všechny mé vzpomínky odnesl stín

Ruka nicoty - svraštělá je krví
Ruka nicoty - spár je potměšilý
Ruka nicoty - jejím sluhou vztek
Ruka nicoty - věčný závazek

Ve skrytu rozvalin mrtvoly bohů
A z jejich kostí si vyrábím zbraně
Sekyře z páteře bílého ducha
Kdysi jsem daroval nečisté jméno

Přichází noc, přeživší stvůry
Lezou již ze suti svých paláců
Sápou se hladově po mojí duši
Jsem přeci poslední z lidského rodu

Déšť počíná bušit do pancířů
Armády bohů před mojí hradbou
Andělé, démoni dávno jim uprchli
Zapřen o sekyru krutě se směji

/následuje velice zlý smích/

Ruka nicoty - svraštělá je krví
Ruka nicoty - spár je potměšilý
Ruka nicoty - jejím sluhou vztek
Ruka nicoty - věčný závazek

V divoké řeži pak roztínám hlavy
Rvu srdce z hrudí a moje moje zášť sálá
Membrána jsoucna je drásána plísní
Tato noc bouřlivá nedojde jitra