Chýše z větvoví - Václav Neckář

Tak žít za městem, tam kde houstne les
sám a sám, sám a sám.
Kde je klid, podél cest voní něžný vřes,
vím, že tam slunce má svůj chrám.

Žít místo v podkroví v chýši z větvoví
a nevnímat, jak ubíhá čas,
jen slýchat tichý hlas,
když pampelišky květinám vypráví, les mě osloví:

Chlapče, koukej, duha září, tak se brouzdej louží,
ptákům ve větvích zpívej píseň o přátelství všech růží.
Laně s pasou za pasekou, když je vidíš, dech se ti úží.
Hlídají ukrytou ve křoví tvou chýšu z větvoví.

V ní bych snil samoten celou noc a den,
bláhové, mé sny bláhové.
O dívce, která má v očích modrý len,
ta zná mé myšlenky toulavé.

Žít místo v podkroví v chýši z větvoví
a nevnímat, jak ubíhá čas,
jen slýchat tichý hlas,
když pampelišky květinám vypráví, les mě osloví:

Chlapče, koukej, duha září, tak se brouzdej louží,
ptákům ve větvích zpívej píseň o přátelství všech růží.
Laně s pasou za pasekou, když je vidíš, dech se ti úží.
Hlídají ukrytou ve křoví tvou chýšu z větvoví.

Jó, tak žít za městem, tam kde houstne les,
sám a sám, sám a sám.
Kde je klid, podél cest voní něžný vřes,
vím, že tam slunce má svůj chrám.

Žít místo v podkroví v chýši z větvoví
a nevnímat, jak ubíhá čas, jen slýchat tichý hlas.