Shiroi bara no hanabira hitotsu futatsu hirakeba
Ano hi no kioku yomigaeru deshou
Yasuragi ni terasarete hana wo sakaseta yoru wa
Amaku setsunaku irozuiteiku
Hikaru ito wo tadoru you ni toki wa shizuka ni nagarete
Michi hiku yure ni soi nagara hito wa umarekawaru
Anata no hohoemi wa mune wo tokasu nukumori
Dokoka de mita amai yume no you
Shizumu yuuhi ni ima wo kiritorarete mo
Futari no kage wa kasanatteiku
Hateshinaku tooku kagirinaku fukaku majiwatta unmei no you ni
Nandomo tsukande nandomo ushinatte yatto meguri aeta koto
Sora ga chi wo motome hana ga ame wo machi yoru ga ashita wo kou you ni
Futatsu no kokoro ga hitotsu datta koto konnani mo motometeta no
Nagai nemuri hodoite koyoi meguri aetara
Futari no rondo saa odorimashou
Sugita hibi wo nagasu you ni tsuki wa yasashiku urunde
Kioku no sakini mouichido itoshisa ga afureta
Anata no nengetsu wo futae ni ayumeru nara
Kage tonatte mamotteitai
Fuki mayou kaze futari wo toozaketemo
Shinjiru koto wo wasurenaide
Atenai kirameki hakanai yurameki tadayou maborishi no you ni
Samayoi nagaramo kawaranai basho e yatto tadoritsuita koto
Yami ga hi wo ubai uso ga tsumi ni naki kako ga mirai wo saite mo
Meguriyuku you ni kitto kono basho wo watashi wa erandeita no
Hateshinaku tooku kagirinaku fukaku majiwatta unmei no you ni
Nandomo tsukande nandomo ushinatte yatto meguri aeta koto
Sora ga chi wo motome hana ga ame wo machi yoru ga ashita wo kou you ni
Futatsu no kokoro ga hitotsu datta koto konnani mo motometeta no
Shiroi bara no hanabira hitotsu futatsu chiru toki
Yasashii asa ni somerareru deshou
Soshite umarekawatte anata no mune ni sakeba
Futari no ai wa eien ni naru
|
|
Když se bílé okvětní lístky růže rozevřou jeden po druhém
Vzpomínky z toho dne se náhle vybarví
Jako když následuješ zářící nit
Čas pomalu plyne
Když běží sem a tam podél přílivu
Lidé se znovuzrodí
Tvůj úsměv je vřelý, taví mou hruď
Jako sladký sen
I když jsi zaujatá zapadajícím sluncem
Naše stíny se překrývají
Nekonečný a vzdálený, neomezený a hluboký
Jako osudy, které se proplétají
Uchopil jsem to znovu a znovu, ztratil jsem to znovu a znovu
Ty časy, kdy jsme konečně schopni se setkat
Jako kdyby nebe toužilo po krvy, květiny čekají na déšt
A noc prosí pro zítřek
Toužím po tom tak moc
Po té skutečnosti, že dvě srdce byly jedním
Když se bílé okvětní lístky růže rozptýlí jeden po druhém
Naše láska bude věčná
|
| | |