Atlantis Farewell - Visions of Atlantis

"Not fair, a tale for drowning souls on higher grounds
As even wishes play their game
It's like the joy of lying naked in the sand
And yet no reason to constrain..."

Sleeping as she took herself to the ground
While the questions are waiting in time
Praying for answers and moments that pass
On her shoulders the burden of light

Let her see her final morning
For a while she gets too far
For the lifespan of a teardrop
Will this sunrise take her heart
And a lapse of reason then
For the beauty of the end

"Fare thee well, my sweet Atlantis, for our paths will cross again
This goodbye now will not last and the day of my return
Is so sure as it can be"
And she starts to smile again

"Není fér, příběh pro duše topící se z vyšších důvodů
Neboť dokonce přání hrají jejich hru
Je to jako potěšení ležet obnažená v písku
A dosud není důvod k omezování..."

Spí tak jak ulehla na zem
Zatímco otázky čekají v čase
Modlíc se za odpovědi a okamžiky které pomíjejí
A na jejích ramenou spočívá břímě světla

Nechť vidí své poslední ráno
Na chvilku se dostane příiš daleko
Za čas života jediné slzy
Si tenhle úsvit vezme její srdce
A pak už je důvod nepodstatný
Kvůli kráse toho konce

"Třikrát Sbohem, má sladká Atlantido, dokud se naše cesty znovu nezkříží
Tohle rozloučení nebude poslední a den mého návratu
je tak jistý, jak jen může být"
A znova se začne usmívat