Když muž sám snídá - Xavier Baumaxa

Mám pod očima váčky jako Kanyza
ale stejně mi to všechno tady stojí za…
život mě nedaní, nemá to nadání
mi volnost vzít
a tak si létám a tak si zewluji
a tak se kochám a tak tě miluji
a tak se vznáším, padám ze schodů
zas a znovu zkouším najít vnitřní svobodu
to by měl Hemingway radost!
to by měl radost Hemingway!

Mám natočeno jako Kaiser s Lábusem,
ale nepospíchám nikam ani poklusem
život zpomalím, své tělo obalím
tukovým polštářkem
a tak si létám, rád si zainhaluji
a každé ráno vykašlávám doma v pokoji
poměrně dlouho, ale to ty nevidíš
navenek jsem v řádku,
ale chyba lávky – je to přesně naopak

Po ránu mám nejmíň čtyři Moravce
ale strejček mě to přeučil a já hladce
venčím své psohlavce za domem na polích
hnoje se nadýchám a pak už mě nic nebolí
a tak to má být,
když muž sám snídá
a žena je v práci