Poprvé - Žamboši

Znáte to někdy životem se mihne noc která ve vás zůstane
Přijde si tichá, rozloží si jehly, do rána vám duši tetuje
I za mnou jedna slétla, zatímco si spíš, tělo spánkem spoutané
Já si sedím v obýváku volná, fantazie se mnou žertuje

Nechce se mi spát, spálená africkým vínem
Pokoj už začal tát, i sofa houpe vlastním stínem

Zdá se mi divné že z míst kde spí klavír slyším jeho tiché dýchání
Co je však více nepochopitelné, proč knihovnou zní vřava bitevní
Asi tam válčí takty, možná střílí písně, kterým schází zpívání
Znepřátelené party českých tanců zvou mě na parket, je teplá noc a v ní

Já prvně opilá
Sama sobě tajně slíbila
Že ráno až se probudím
Té noci dám rým, dám rým

Tančím si vláčně bosá po pokoji a jsem dívka nocí zjitřená
A náměsíčný metronom mi ze sna rozechvěle tiká do kroku
Chce se mi jen tak zpívat, jenže hlava má ústa vínem přetřená
Ráda bych ještě chvíli byla bdělá však únava mě drží za ruku

Svítá v záclonách a valčík s polkou v náručí
A se mnou v peřinách do spánku se poroučí

Znáte to někdy člověku se zdají sny, které s ránem nezmizí
Sem tam vám ještě polechtají spánky, sem tam vás ještě udeří
Vzpomínám na svá slova, slyším jak volám "končím s askezí!"
Měla bych rychle dozpívat tu píseň, dokud to ve mně nezteří

Přeci já prvně opilá
Sama sobě tajně slíbila
Že ráno až se probudím
Své noci dám rým, dám rým