Doutník - Znouzectnost

Říkala mi jednou Hana, jak koupila si Havana
to jen ten doutník až z Kuby, dala si ho pak do huby
a když se nadechla kouře, strhla se strašlivá bouře
a odnesla jí na Kubu, černoch udělal bububu

To je tak dávno, to je tak dávno
Hana to zapomněla, už si to nepamatuje
to je tak dávno, to je tak dávno
Hana zatím vyzrála,stala se z ní
dospělá žena

A když si vzala černouška, zašeptala mu do ouška
Já nejsem žádná Kubánka, doma mi říkají Hanka
Ten černoch, říkali mu Ben, vystartoval z chatrče ven
vesnicí pak pelášil, už ho nikdo nespatřil

To je tak dávno, to je tak dávno
Hana to zapomněla, už si to nepamatuje
To je tak dávno, to je tak dávno
Hana zatím zestárla, stala se z ní
ošklivá žena

Když jí do hrobu dávali, všichni černoši zpívali
pohřební píseň plakací a našli se i tací
co řekli – ta naše Hana, jen kdyby byla nadána
nevzala by si Havana, ale žlutýho banána

To je tak dávno, to je tak dávno
Hana to zapomněla, už si to nepamatuje
To je tak dávno, to je tak dávno
Hana zatím zemřela, stala se z ní
suchá mumie