Pro císaře slávu - Znouzectnost

Josefíno milá, píšu já ti psaní,
živý budu, dá-li Bůh, až budeš ho číst.
No a jestli nedá, na památku moji,
v kredenci ti zbyde pomačkanej list.
V kredenci ti zbyde pomačkanej list.

Včera brzo ráno, oficír rozkázal,
bodáky jsme šoupli frontu o kus dál.
Na zelený louce, nebudeš mi věřit,
maníka jsem zabil, vypadal jak já.
Na zelený louce, nebudeš mi věřit,
maníka jsem zabil, vypadal jak já.

Stejný vlasy a knír, jenom jinej mundůr,
stejnou hrůzu jako já v černejch očích měl.
Než-li jsem ho zapích, Josefíno milá,
pocit jsem měl, že mi něco říci chtěl.
Pocit jsem měl, že mi něco říci chtěl.

Čtyřlístek jsem našel, kam mu ruka padla,
jako by se snažil prstem ukázat.
Kleknul jsem si na zem a v tom proletěl granát,
přesně nad tím místě, kde jsem předtím stál.
Kleknul jsem si na zem a v tom proletěl granát,
přesně nad tím místě, kde jsem předtím stál.

Od císaře pána dostali jsme kvéry,
pro císaře slávu, musíme krev blít.
Psala's mi má milá, kdy že se ti vrátím,
tohle voják neví, voják musí jít.
Tohle voják neví, voják musí jít.

Josefíno milá, píšu já ti psaní,
živý budu, dá-li Bůh, až budeš ho číst.
A jestli mi nedá, na památku moji,
čtyřlístek ti zbyde a tenhleten list.
A jestli mi nedá, na památku moji,
čtyřlístek ti zbyde a tenhleten list.