Fourteen years
Thirty minutes
Fifteen seconds I've
Held this grudge
Eleven songs
Four full journals
Thoughts of punishment
I've expended
Not in contact
Not a letter
Such communication
Telepathic
You've been vilified
Used as fodder
You deserve a piece
Of every record
But who's it hurting now?
Who's the one that's stuck?
Who's it torturing now
With an antique knot in her stomach?
I want to be big and let go
Of this grudge that's grown old
All this time I've not known
How to rest this bygone
I wanna be soft and resolved
Clean of slate and released
I wanna forgive for the both of us
Like an abandoned house
Dusty covered
Furniture
Still intact
If I visit it now
Will I simply re-live it
Somehow gratuitous
But who's still aching now?
Who's tired of her own voice?
Who is it weighing down
With no gift from time of said healing
I want to be big and let go
Of this grudge that's grown old
All this time I've not known
How to rest this bygone
I wanna be soft and resolved
Clean of slate and released
I wanna forgive for the both of us
Maybe as I cut the cord
Veils will lift from my eyes
Maybe as I lay this to rest
Dead weight off my shoulders will rise
Here I sit
Much determined
Ever ill-equipped
To draw this curtain
How this has entertained
Validated
And has served me well
Ever the victim
But who's done whining now?
Who's ready to put down
This load I've carried longer than I had cared to remember
I want to be big and let go
Of this grudge that's grown old
For the life of me I've not known
How to rest this bygone
I wanna be soft and resolved
Clean of slate and released
I wanna forgive for the both of us.
|
|
Čtrnáct let
Třicet minut
Patnáct vteřin jsem
v sobě držela tuto zášť
Jedenáct písní
Čtvery zaplněné noviny
Myšlenky potrestání
nad kterými jsem strávila čas
Bez v kontextu
Bez jediné řádky
Taková komunikace
Telepatická
Byla jsi hanobená
Využívaná jako krmení
Zasloužíš si kousek
každé nahrávky
Ale kdo to zraňuje teď?
Kdo je ten, kdo se uvěznil?
Kdo mučí teď?
S pravěkým zauzlením ve střevech?
Chci být velká a nechat jít
tuto zášť, která zestárla
Celý ten čas jsem nevěděla
Jak nechat spát tuhle minulost
Chci být měkká a rozhodná
Čistá od ponížení a propuštěná
Chci odpustit kvůli nám oběma
Jako opuštěný dům
pokrytý prachem
Nábytek
Stále neporušený
Když ho navštívím teď
Znovu ho zabydlím
Jaksi bezplatný
Ale kdo teď pořád zraňuje?
Kdo je unaven z jejího vlastního hlasu?
Kdo to zatěžuje
S žádným darem z časů, které se nazávají uzdravující
Chci být velká a nechat jít
tuto zášť, která zestárla
Celý ten čas jsem nevěděla
Jak nechat spát tuhle minulost
Chci být měkká a rozhodná
Čistá od ponížení a propuštěná
Chci odpustit kvůli nám oběma
Možná až složím zbraň
Spadne závoj z mých očí
Možná že až to odložím k spánku
Mrtvý na mých ramenou vzroste
Tady sedím
dost odhodlaná
každou nemocí vyzbrojená
vytáhnout tuto oponu
Hodnotná
a posloužilo mi dobře
víc než oběť
Ale kdo vzlyká teď?
Kdo je připraven složit
ten náklad, který jsem nesla déle než jsem si měla pamatovat
Chci být velká a nechat jít
tuto zášť, která zestárla
Celý můj život jsem nevěděla
Jak nechat spát tuhle minulost
Chci být měkká a rozhodná
Čistá od ponížení a propuštěná
Chci odpustit kvůli nám oběma
|
| | |