Adam’s Song - Blink 182

I never thought I'd die alone
I laughed the loudest, who'd have known?
I traced the cord back to the wall
No wonder it was never plugged in at all

I took my time, I hurried up
The choice was mine, I didn't think enough
I'm too depressed to go on
You'll be sorry when I'm gone

I never conquered, rarely came
16 just held such better days
Days when I still felt alive
We couldn't wait to get outside

The world was wide, too late to try
The tour was over, we'd survived
I couldn't wait 'til I got home
To pass the time in my room alone

I never thought I'd die alone
Another six months, I'll be unknown
Give all my things to all my friends
You'll never step foot in my room again

You'll close it off, board it up
Remember the time that I spilled the cup
Of apple juice in the hall
Please tell mom this is not her fault

I never conquered, rarely came
16 just held such better days
Days when I still felt alive
We couldn't wait to get outside

The world was wide, too late to try
The tour was over, we'd survived
I couldn't wait 'til I got home
To pass the time in my room alone

I never conquered, rarely came
Tomorrow holds such better days
Days when I can still feel alive
When I can't wait to get outside

The world is wide, the time goes by
The tour is over, I've survived
I can't wait 'til I get home
To pass the time in my room alone

Nikdy jsem nemyslel, že sám bych umřel
Tak nahlas se smál, kdo by to asi věděl?
Ve zdi jsem kabel objevil
Není divu, že pod proudem nikdy nebyl

Měl jsem zpoždění, pospíchám
Ta volba je na mě, málo myslívám
Chci jít dál, ale můžu o tom jen snít
Budeš litovat, až budu muset jít

Nikdy jsem nevyhrál, občas neprohrál
V 16ti jsem doufal v lepší dny
Dny, kdy jsem se cítil živej
Neměli jsem čekat až vypadnem

Svět byl moc velkej, moc pozdě zkoušet
Ta pouť skončila, my jsme přežili
Nemohl jsem čekat, až budu doma
trávit čas sám ve svým pokoji

Nikdy jsem si nemyslel, že sám bych umřel
Šest měsíců a nikdo by si na mě nevzpomněl
Všechny moje věci dej mým kamarádům
Už nikdy nevkročíš do mýho pokoje

Zavřel jsi ho a zabednil
Pamatuješ, když jsem hrnek vylil
jablečnýho džusu u nás v hale
Řekni prosím mámě, to není její chyba

Nikdy jsem nevyhrál, občas neprohrál
V 16ti jsem doufal v lepší dny
Dny, kdy jsem se cítil živej
Neměli jsem čekat až vypadnem

Svět byl moc velkej, moc pozdě zkoušet
Ta pouť skončila, my jsme přežili
Nemohl jsem čekat, až budu doma
trávit čas sám ve svým pokoji