The Everlasting Scar - Draconian

Behold me now, I'm lost somehow
Summoned up in sorrow from a world beyond
Never let go my crimson rapture...
Can you touch my soul?

I feel you in every shade,
In every moment I breathe
You came as the silent wanderer,
Travelling to distant shores

I am the life that learned to die
I have no choice, I've lost my voice
I am the tear who broke with fear
I won't return, to death I turn

If humans were like swans,
I could bear this burden with ease...
Never to witness this heartless disease,
As the wounds of time neglect me

Walking the earth as the solitary reaper...
Dressed in the lost voices of time
I bathe in quiet waters of tearful shades,
(And) I suffer in every corner of your sanctuary

Embrace me now, for I will die
The pain I feel inside will never leave
But never let go my crimson rapture...
Can you heal my soul?

Hle na mě, nějak jsem se ztratil
Vyzván smutkem světa kolem
Nikdy jsem nenechal jít mé karmínové zanícení
Můžeš se dotknout mé duše…?

Vidím tě v každém stínu
V každém okamžiku, kdy dýchám
Přicházíš jako stříbřitý tulák
Cestující k dalekým oporám

Jsem život, co se užil zemřít
Neměl jsem na výběr, ztratil jsem hlas
Jsem slza, co láme se strachy
Nemohu se vrátit, k smrti se otáčím

Kdyby lidé byli jako labutě
Mohl bych nést toto břemeno s klidem…
Nikdy bych nečelil té bez srdcové nemoci
Jak mě jizvy času zanedbaly

Kráčejíc po zemi jako osamělý zabiják…
Oblečen v ztracených hlasech časů
Koupu se v tichých vodách slzavých stínů
(A) trápím se na každém rohu tvé svatyně

Nyní mě obejmi, protože zemřu
Ale bolest uvnitř, co cítím, ta nikdy nezmizí
A nikdy nenechám jít mé karmínové zanícení…
Můžeš vyléčit mou duši?