Deine Lippen in das Fleisch gepresst
Die Meinen wild verzerrt
Der Orgasmus der Verwundbarkeit
Die Seele schreit nach mehr
Nur herein in meine kleine Welt
Und friss dich durch bis zum Schafott
Zerbeisse jede Zelle meiner kalten rohen Haut
Und du bleibst leer
Hast zerstort
Nur fur Sekunden diesen Rausch erlebt
Und du bleibst leer
Hast gelogen und betrogen
Und bei allem dich nur selbst projeziert
Zwei Augen im Kopf
Und die Ohren links und rechts
Und so tot wie ein blinder Fisch
Du kannst mich nicht verstehen
Nein - du wirst mich nie verstehen
Nur reden kannst du uber mich
Dir ist es scheissegal ob es wahr ist oder nicht
Denn am Ende trifft es niemals dich
Du bist die letzte Instanz
Du bist die Regel der Instanz
Du bist der; order jeder Wahrheitssubstanz
Im kurzen Augenblick
Des blinden Übermuts
Verspruhst du deine Weisheit
Deine Falschheit - Deine Sucht
Und du bist dir nichts bewusst
Deine Dummheit ist die Lust
Die deinen Verstand langsam ausradiert
Und du bleibst leer
Hast zerstort
Für Sekunden diesen einen kurzen Rausch erlebt
Und du brauchst mehr
Du musst lugen und betrugen
Und bei allem -
Siehst du mich im Licht?!?
Zwei Augen im Kopf
Und die Ohren links und rechts
Und so taub wie ein blinder Fisch
Du kannst mich nicht verstehen
Nein - du wirst mich nie verstehen
Nur schreiben kannst du uber mich
Dir ist es scheissegal ob es wahr ist oder nicht
Denn am Ende trifft es niemals dich
Du bist die letzte Instanz
Du bist die Regel der Instanz
Du bist der; order jeder Wahrheitssubstanz
Nicht im Gesprach liegt deine Kraft
Im Monolog suchst du die Opfer
Deren Dasein dich am Leben halt
Zwei Augen im Kopf
Und das Herz am falschen Platz
Du bleibst das Echo unsrer Zeit
Du bist das Sprachrohr weit und breit
Nicht viele Worte mocht ich machen
Denn du machst ja schon genug
Wahrscheinlich wirst du wieder lachen
Solange trinke ich den Blut
Zwei Augen im Kopf
Und das Herz am falschen Platz
Und so taub wie ein blinder Fisch
Du kannst mich nicht verstehen
Nein - du wirst mich nie verstehen
Du wirst mich nie verstehen!
|
|
Tvé rty sevřené do masa,
které divoce zkresluje domněnky.
Orgasmus zranitelnosti,
duše křičí víc a víc.
Jen vstup do mého malého světa
a prodři si cestu k šibenici.
Rozkousej každou buňku mé studené syrové kůže
a zůstaň prázdná.
Jsi zničená.
Jen prožít na pár vteřin toto opojení.
A zůstaneš prázdná-
Lhala jsi a klamala
a všechny ty lži jsi vytvořila ty sama.
Dvě oči v hlavě
a uši vlevo a vpravo.
A tak slepé jako mrtvá ryba.
Nemůžeš mi porozumět.
Ne - nikdy mi neporozumíš.
Můžeš jen o mě mluvit.
Je ti to ale zasraně jedno, ať už je to pravda nebo ne.
Nakonci tě pak nic nepotká.
Jsi poslední soud,
jsi předpis úřadu.
Jsi ten vrah každé pravdy.
V krátkém okamžiku,
slepé domýšlivosti,
pociťuješ svou moudrost.
Tvá falešnost - tvá dychtivost.
Není ti nic povědomé.
Tvá hloupost je slast,
která pomalu vygumovala tvůj rozum.
A zůstáváš prázdná.
Jsi zničená.
Na pár vteřin prožít toto krátké opojení.
A ty chceš víc.
Musíš lhát a podvádět.
Ale při všem -
Vidíš mě ve světle?
Dvě oči v hlavě
a uši vlevo a vpravo.
A tak hluché jako mrtvá ryba.
Nemůžeš mi porozumět.
Ne - nikdy mi neporozumíš.
Můžeš o mě jen napsat.
Je ti to ale zasraně jedno, ať už je to pravda nebo ne.
Nakonci tě pak nic nepotká.
Jsi poslední soud,
jsi předpis úřadu.
Jsi ten vrah každé pravdy.
V rozhovoru není tvoje síla.
V monologu hledáš oběť,
jež drží tvou přítomnost naživu.
Dvě oči v hlavě
a srdce na špatném místě.
Zůstáváš ozvěna našeho času.
Jsi trubka na mluvení daleko a široko.
Nemohl bych říct mnoho slov.
Ty už jsi jich řekla ale dost.
Pravděpodobně se budeš zase smát,
pokud vypiju tu krev.
Dvě oči v hlavě
a srdce na špatném místě.
A tak hluché jako mrtvá ryba.
Nemůžeš mi porozumět.
Ne - nikdy mi neporozumíš.
Ty mi nikdy neporozumíš.
|
| | |