Tränen der Existenzlosigkeit - Lacrimosa

Meine Augen der Angst sind geflohen
Mein Geist will sich mit mir verschliessen
Mein Herz ist verhungert
Und meine Seele blickt mich fragend an

Lasst uns tanzen lasst uns spielen
Lasst uns einfach nur glücklich sein
Lasst uns tanzen lasst uns spielen
Lasst uns die Erinnerung wieder beleben
Doch niemand wird mich hören
Wer soll mich denn auch hören ?
Ich bin doch ganz alleine !

Tagsüber haben wir gelacht und gespielt
Nachts sassen wir nur da und weinten
Wir haben nie begriffen, wie schön es war
Später wollte ich Schönheit schöpfen
Doch ich begriff sehr schnell
Ein Wurm verkriecht sich im Dreck
Und dort liege ich immer noch
Bereit zu sterben
Bereit zu verfallen
Bereit mich selbst zu vergessen
So wird keine Träne fliessen
So wird keine Seele trauern
So hat es mich nie gegeben !

Mé oči strachu uprchly,
můj duch se chce do mě uzavřít.
Mé srdce je vyhladovělé
a má duše se na mě tázavě dívá.

Nechte nás tancovat, nechte nás hrát.
nechte nás být prostě šťastnými.
Nechte nás tancovat, nechte nás hrát.
nechte nás oživit zase vzpomínky.
Nikdo mě přece neposlouchá,
kdopak by mě měl taky poslouchat?
Jsem přece docela sám!

Přes den jsme se smáli a hráli.
V noci jsme jen seděli tady a plakali.
Nepochopili jsme nikdy, jak krásné to bylo.
Později bych chtěl načerpat krásy,
vždyť jsem to pochopil velmi rychle.
Teplo zalezlo do špíny
a tam ještě pořád ležím.
Připraven zemřít.
Připraven chřadnout.
Připraven zapomenout sám na sebe.
Tak žádné slzy nepotečou.
Tak žádná duše nebude truchlit.
To mi nikdy nebylo dáno !