She Dies - Draconian

The cold wind blew into my life, my adored.
A bleeding heart we share, now on Azrael's wings.
I fall like autumn rain...
You are my everything.
This lovelorn kiss of death in lugubrious silence
Dawn breaks open like a wound... and the dreadful sun
Two souls entwined together,
Still so alone.
Both you and I are shattered
And frozen in stone.
You begged for air from within this cold tomb with pain sharp as a knife
I now lie resting like a child on thy womb, gave back a part of my life.
For a while it had disappeared, but nothing was changed.
A haze fell forever with her fading life.
I leaned my head back... then drank of opaline.
The emerald goddess came to me... she craved my soul
And just for a while... I had forgotten.
Yes, it was all forgotten, but nothing was changed.
Suddenly a cold breeze blew across our room...
I felt like I wanted to leave... this world with her.
Come; drink with me the divine nectar of Olympus!
Sit beside me and help defy our adversity and loss...
This adversity and loss. It all ends with you!
I kiss you in your dying breath; sleeping quietly now.
Swept away by heavy eyelids; forever in my dreams...
And you will be safe in my dearest dreams...
My love... forever in my dearest dreams.

Chladný vánek zavanul do mého života, můj zbožňovaný
Krvácející srdce, co jsme sdíleli, nyní na křídlech Azraela.

Padám jako podzimní déšť…
Jsi mé vše.

Tento zhrzený polibek smrti v žalostném tichu
Den rozednívá se jako jizva… a děsivé slunce

Dvě duše propletené navzájem,
Stále tak samy.
Oba, ty i já jsme polámaní
A zamrzlí v kámen.

Žebráš o vzduch v té chladné hrobce s bolestí ostrou jako nůž
Lehneš si a odpočíváš, jako dítě v lůně, vracím si zpět část mého života.

Na chvíli to zmizelo, ale nic se nezměnilo.
Mlha padá navždy s jejím mizícím životem
Zaklonil jsem hlavu… poté se opíjel opálem.
Smaragdová bohyně přišla za mnou… dychtící po mé duši
A jenom na chvíli… jsem zapomněl.

Ano, vše bylo zapomenuto, ale nic se nezměnilo.
Najednou chladný vánek zavanul přes náš pokoj…
A cítil jsem, že bych měl odejít… z tohoto světa s ní.
Pojď; pij se mnou podivuhodný nektar Olympie!
Seď vedle mě a pomož mi vzdorovat našemu neštěstí a ztrátě…
Toto neštěstí a ztráta. Vše to končí tebou!

Políbím tě v tvém umírajícím dechu; nyní tiše spi.
Zničena za svými víčky; navždy v mých snech…
A ty budeš v bezpečí v mých nejdražších snech…
Má lásko… navždy v mých nejdražších snech…