Und da bleibt kaum noch Luft
Und da bleibt kaum noch Raum
Und da bleibt keine Sehnsucht
Und das ist alles was mit bleibt
Ich mu? hier raus - ich muss hier weg
Und doch - ich suche nur nach Dir
Dem Leben das ich niemals fand
Das Leben - meiner Zuflucht Not
Ich habe Dich nur verflucht
Um spater und viel tiefer noch
Den Kuss nur zu versuchen
Du Licht meiner Seele
Und nun zu Dir -
Mein krankes Hirn
Konserviert im Saft der Zeit
Ich gab Dir Blut aus meinem Herzen
Speiste Dich mit Sinneskraft
Uber vieles lie? Dich walten
Gab selbst Dir die Macht uber mein Tun
Ich gab Dir Liebe -
Mein Vertrauen
Mein Freund -
Du tust mir weh
Und doch -
Es ist noch nicht vorbei
Noch hore ich
Deinen Atem
Und noch sehe ich
Das Zittern Deiner Hande
Die Erinnerung beginnt zu leben
Beginnt erneut mich zu durchbohren
Und mein Herz im Stillen zu erobern
Mein Herz - Du braver Schmerz
Du hieltest mich am Leben
Und schlugst mich in der Qual
Und noch immer kann ich es nicht verstehen
Nein - es ist noch nicht vorbei
Noch sehe ich den Glanz in Deinen Augen
Noch das Zucken Deines Korpers
Doch das Toten fiel mir schwer
Ja - das Toten fiel mir schwer
Heute klingt Dein Name wie ein leeres Buch
Wie ein nie erfulltes Versprechen
Dich zu toten fiel mir schwer
Ja - Dich zu toten fiel mir schwer
Fur kurze Zeit warst Du das Licht
Und warst mein Tor zur Welt
So liegst Du nun in Deinem Saft
Und stirbst langsam
Aus mir aus
|
|
A zůstal tam ještě sotva vzduch,
a zůstal tam ještě sotva prostor.
A nezůstala tam žádná touha,
a to je všechno, co tam zůstalo s tím.
Musím odtud ven - musím odsud pryč.
A přece - tě budu hledat.
Život jsem nikdy nenašla.
Život - nutnost mého útočiště.
Jen jsem tě proklela.
Později a mnohem víc.
Zkouším jen polibek.
Jsi světlo mé duše.
A teď k tobě -
můj nemocný mozku,
konzervovaný ve šťávě času.
Dal jsem ti krev z mého srdce.
Krmil jsem tě sílou smyslu.
Přes všechno jsem tě nechal vládnout.
Sám jsem ti dal moc nad mým konáním.
Dal jsem ti lásku.
důvěru.
Má přítelkyně -
způsobuješ mi bolest.
A přece -
to ještě není pryč.
Ještě slyším
tvůj dech.
Tvé třesoucí se ruce.
Vzpomínky, které začínají žít.
Začínají mě zase probodávat.
A moje srdce si podrobilo ticho.
Mé srdce - tvá odvážná bolest.
Držela jsi mě při životě.
A udeřila jsi mě v mukách.
A ještě pořád tomu nerozumím.
Ne - není to ještě pryč.
Ještě vidím lesk ve tvých očích.
Ještě se tvé tělo třese.
Přesto zabití bylo těžké.
Ano - Zabít tě bylo pro mě těžké.
Dnes zní tvé jméno jako prázsná kniha.
Jako nikdy naplněný slib.
Zabít tě bylo pro mě těžké.
Ano - Zabít tě bylo pro mě těžké.
Po krátkém čase jsi byla světlo.
A byla jsi má brána ke světu.
Tak ležíš teď ve své krvi
a pomalu ve mě
umíráš.
|
| | |