Road To Pain - Lacrimosa

Why the fuck does beauty hurt?
Why the fuck does beauty lead to pain?
In both ways it ends in pain
Anyway - give me your beauty now
Anyway - blow my veins
Curse me and riddle me
The road to pain is paved by beauty

Oh - you incredible road
I don`t want to walk `where else
I can`t beat you - since I can`t beat beauty
I only can scream in ecstasy:
Praise the beauty and praise the pain
Double feature beauty is double feature pain
Whether I can take it
Or I`m damned to bleed
And blood can taste so sweet

Praise the beauty and praise the pain

Things to watch from afar
Are simply not to be touched
How much can you destroy
By getting yet to close

Oh - you incredible road
I don`t want to walk `where else
I can`t beat you - since I can`t beat beauty
I only can scream in ecstasy:
Praise the beauty and praise the pain
Double feature beauty! is double feature pain
Whether I can take it
Or I`m damned to bleed
And blood can taste so sweet

So beautiful your body
So beautiful your face
Your voice is tender soft
And velvet is your skin
Only your words are a little week
Since your mind is kind of narrow

As your movements are little funny
Since you are trying to fake your nature
Trying to be a star
Growing in shallow adaptations
By loosing your nature given power:

Praise the beauty and praise the pain

Proč sakra krása bolí?
Proč sakra krása vede k bolesti?
V obou případech to končí bolestí.
Ale stejně - dej mi teď svou krásu
stejně - rozdmýchej mé žíly.
Proklej mě a uhodni mě
Cesta k bolesti je dlážděná krásou.

Oh - ty úžasná cesto
nechci jít nikudy jinudy,
neuhodím tě - dokud neuhodím krásu.
Já jen můžu křičet v extázi:
Velebte krásu a velebte bolest.
Dvojitá krása je dvojitá bolest.
Jestli ji můžu vzít
nebo jsem prokletý a krvácím,
a krev chutná tak sladce.

Velebte krásu a velebte bolest.

Věci viděné z dálky
nejsou jednoduše na dotek.
Jak moc můžeš zničit,
když se dostáváš blíž.

Oh - ty úžasná cesto
nechci jít nikudy jinudy,
neuhodím tě - dokud neuhodím krásu.
Já jen můžu křičet v extázi:
Velebte krásu a velebte bolest.
Dvojitá krása je dvojitá bolest.
Jestli ji můžu vzít
nebo jsem prokletý a krvácím,
a krev chutná tak sladce.

Tak krásné tvé tělo,
tak krásný tvůj obličej.
Tvůj hlas je jemný
a sametová je tvá kůže.
Jen tvá slova jsou trochu křehká
dokud je tvá mysl omezená.

Ačkoliv jsou tvé pohyby trochu legrační,
protože zkoušíš napodobit svou přirozenost,
zkoušíš být hvězda
sílící v povrchních úpravách.
Tím prohrává tvá povaha danou moc.

Velebte krásu a velebte bolest.