Alas De Libertad - Natalia Oreiro

Los chicos crecen
En el lado contrario de la vida
Donde no existe
Ni justicia ni verdad
Y como duele
Tanta tristeza en sus sonrisas
Es tan difícil aceptar la realidad
A donde el hambre
Ya es costumbre a la deriva
A los costados de cualquier ciudad

Que no ven que no oyen
Que no sienten
Que más da si siempre estuvo ahí
Que no ven que son niňos
No pueden esperar
Ayudemos a que empiecen a volar
En sus alas llevan nuestra libertad

Están descalzos
Van caminando hacia lo incierto
Por el camino de su triste realidad
Si yo pudiera darles
más que una moneda
Pero no alcanza
Con un pedazo de pan
Y van perdiendo, van sufriendo,
Están creciendo
En cunas de cartón y soledad.

Que no ven, que no oyen
Que no sienten
Que mas da
Si siempre estuvo aquí
Que no ven, somos niňos
No podemos esperar
Ayudanos para empezar a volar
En tus manos
Llevas nuestra libertad

Ty děti rostou
Na opačné straně života
Kde neexistuje
Ani spravedlnost ani pravda.
A jak bolí
Takový smutek v jejich úsměvech,
Je tak těžké přijmout tuto skutečnost,
Tam kde hlad
Už je odchýlenou tradicí
Na okrajích jakéhokoli města.

Což nevidí?
Což neslyší?Což necítí?
A co na tom jestli tu byl stále
Což nevidí, že jsou to děti
Nemohou čekat
Pomozme jim začít létat
Na svých křídlech nesou naši svobodu.

Jsou bosí
A pořád jdou k tomu nejistému
Tou cestou jejich smutné skutečnosti.
Kdybych jim mohla
Dát víc něž jednu minci,
Ale toho se nedosáhne
Kouskem chlebu.
A oni pořád ztrácí, trpí
A vyrůstají
V kolébkách z kartónu a samoty.

Což nevidí?
Což neslyší? Což necítí?
A co na tom
Jestli tu byl stále
Což nevidí, jsme děti
Nemůžeme čekat.
Pomoz nám začít létat,
Ve tvých rukách
Neseš naši svobodu.