Ich war auf der Gallerie meines Geistes
Ich hoerte die Musik meiner Seele
Ich sah die Löcher meines Herzens
Und trank die Tränen meiner Schmerzen
Ich stand im Schatten meines Lebens
Und wartete auf mein Erscheinen
Auf der Strasse meiner Einsamkeit
In den Mauern meiner Angst
Dreh dich um und zeig mir dein Gesicht
Ich seh meinen Schatten in deiner Hand
Ich sehe mein letztes Mal bereitet
Ich spüre mein Blut in deinen Adern
Doch was kommt dann ?
Doch was kommt dann ?
Endlich finde ich die Lust am Leben
Ich möchte dich spüren dich berühren
Doch ich habe Angst
Ich habe Angst
Ich schliesse meine Augen vor dir
Und blicke ins Zwilicht meiner Seele
Ich halte meine Hand aus nach dir
Doch ich berühre nur die Angst in mir
Ganz allein in diesen Hallen
Nur Du und ich
Dreh dich um und zeig mir dein Gesicht
Nie sah ich so viele Türen
Nie so viele Wege hinaus
Nie hielt man mich fest
Doch jetzt lieg ich in Ketten
Dreh dich um und zeig mir dein Gesicht
Ich spüre meine Kräfte langsam schwinden
Im Sturm der Zeit mein Augenlicht verblassen
Als alter Mann richte ich mich auf
Zum letzten Mal halte ich meine Hände aus
Du drehst dich um und zeigst mir dein Gesicht
Doch ich bin zu alt und sehe dich nicht
|
|
Byl jsem v galerii svého ducha.
Poslouchal jsem hudbu své duše.
Viděl jsem díry svého srdce
a pil jsem slzy své bolesti.
Stál jsem ve stínu svého života
a čekal jsem na svůj obraz.
Na ulici mé samoty
u zdi mého strachu.
Otoč se a ukaž mi svého ducha.
Vidím svůj stín v tvé dlani.
Vidím své poslední znamení se odvážit.
Cítím svoji krev v žilách.
Příjde to pak?
Příjde to pak?
Konečně nacházím radost v životě,
chtěl bych tě cítit, dotknout se tě.
Ale mám strach.
Mám strach.
Zavírám před tebou oči
a hledím do své dvojité duše.
Cítím svou ruku na tobě,
ale dotýkám se jen svého strachu.
Docela sám v těchto síních
jen ty a já.
Otoč se a ukaž mi svého ducha.
Nikdy jsem neviděl tolik dvěří.
Nikdy jsem neviděl tolik cest ven.
Nikdy mě nedrží tak pevně.
Ale teď ležím v poutech.
Otoč se a ukaž mi svého ducha.
Cítím jak moje síly pomalu ubývají.
V bouři času se můj zrak ztrácí.
a postavím se jako straší muž.
Naposledy cítím svoje ruce.
Otáčíš se a ukazuješ mi svého ducha,
ale já jsem příliš starý a nevidím tě.
|
| | |